Dívám se na branku,

podobnou zlatému copánku,

slunce na ni svítí,

roste na ní kvítí.

Vede k cestě kamenné,

dveře jsou vždy zamčené,

dnes večer jí přelezu,

trnitým plotem prolezu.

Po cestě se vydám s chutí,

bez otázky: ,,Proč mě nutí?”,

nebudu mít teplé jídlo,

ale lepší než mlčící mýdlo.

Možná vzkaz můj nepochopí,

nabádám ostatní, ať se vzchopí,

přelezte svou branku přátelé,

milejší žít v bídě než být květy zetlelé.

Do Lídlu chodím každým dnem,
mít šunku se salámem bylo mým snem,
vše co potřebuješ v Lídlu máš,
na prázdnou ledničku už je vzpomínáš.

Lidl to je obchod skvělý,
snědl bych ho celý.
Lídl Lídl Lídl,
ten mi všechno nabídl.

Crrr, je den.
Myš kuk, je to Ťuf.
Má hlad jak vlk, tak šel na sýr a chléb a pil mošt.
Ňam, ňam, mlask, mlask….
„Píp!“
Ťuf se lek a řek: ,,Co to je?“
Šel ven a tam je kos.
Je mlád a sám – ó né!
,,Co je, máš hlad?“
,,Jo.“
,, Pojď, dám ti zob“.
Chroup, chroup.
Kos rost a už má dost sil.
,,Tak čau a dík,“ řek kos.
„Čau bro, zas přijď,“ kvík Ťuf.

Bzz, bzz, bzz.
Co to je?
Je můj čas.
Mám už jít.
V klus se na bus dám.
Za pár chvil mám "gym" zas.
Leh, sed, vzpor, skok v dál vše já znám.
Vím, jak flik či vrut dát mám.
Už zřím svůj sen blíž a blíž.

Byl pes,ten sněd tyč a míč.
Pán řek:,,kdo to sněd"?
,,Pes,lev či býk"?Řek Řek.
Rak řek,,pes"
Však had řek: ,,lev"
Tak řek pán:,,Však zdál se mi sen jak pes sněd tyč a míč"řek pán.
,Tež lev cos sněd buť nůž,hůl či led"?
Teď řek Řek že:,,Ten i ten je vin".
Psa i lva stih trest.
Pán,rak i had se smáli.Však více se smál Řek.

Já vstát v 5:30. Oči mrk mrk, zub šplouch šplouch, vlas čís čís. Pak cvik dřep, švih, hop, dát si ham mňam, pak jít, až zřít dům. Dům mi řek: od teď až do tmy seš má. Tam je zlo. Šla jsem dřív dom.

Byl jed a ten byl ble fuj, ale pes měl hlad. Tak ho sněd, pak měl au. Já dal haf lék, au šlo pryč a dnes je pes bez au au. Pes řek dík za lék. 

JE NOC A TEĎ JE DEN. CRRRRR, OČI MRK MRK.
TAK JSEM TEĎ VSTAL.
A CO TEĎ? MÁM HLAD JAK VLK.
TAK JDU PRYČ.
JÉÉÉ STŮL. SNÍM ČI JÍM?
JÍM!
HLAD JE PRYČ.
A CO TEĎ?
MÝT SE?
ANO, CHRUP, OČI A UŽ NIC.
JDU VEN.
SMĚR BUS A TEN JE PLN.
HRNE SE DAV VEN A JÁ TAM.
A CO DÁL?
JET!
A TO KAM?
VÍM A TY NE. ŽE BY UŽ JO?
JO, JE TO TAK.
JDU DO TMY A ZAS VEN.
CO TAM?
JDU DÁL A UŽ TAM JSEM.
PLOT, VSTUP, SCHOD A SCHOD, CRRRR.
JSEM TU DNES A TO ZAS.
RÁD ČI NE MOC RÁD?
DNES ASI NE MOC RÁD, NEB JE TEST ZA TREST.

Žil kdys kdes vlk.
A ten měl hlad.
Tak šel na lup.
Šel krást na dvůr.
A tam zlý pes.
Pes štěk a vlk se lek.
Vlk též štěk a pes se též lek.
Pes raf a vlk au.
Vlk hryz skrz krk a pes rip.
A tak vlk kous kur, vbod ho na zub.
Křup mňam chroust mlask!
Než vlk šel, pryč pán vstal.
Vzal zbraň a šel ven.
Když zřel rip psa, vzkřik „ach né, to je běs“.
Zbraň štěk beng!
Vlk zdech.
KONEC!!!

Žil byl lev.
A ten den i noc spal.
Když vstal, měl hlad a chtěl i pít.
Tak šel.
A tu je tůň, tak pil.
Pak šel na lov a slup myš.
Šel dál.
Furt chtěl jíst.
Když tu šel pes,
lev hop a skok a psa zhlt,
pak šel zpět a zas spal.

Můj den
Den je tu, dám si chléb i čaj, kde jíst se má.
Pak vzít si šat, a jít hned ven je vždy můj sen.
Jdu tam, kde to znám.
Tu zřím strom, list, i plod aten teď sním.
A hle, tu vzal se pes, co na mě štěk,
ať dám mu to, co teď tu jím,
že hlad má též, to přec vím.
Už se znám, jdi ty dom,
já nic ti dám vem tě hrom.
Já šla zpět a krk mi hřmí,
spát jdu hned, můj den tak zní.

Žil byl jen pes.
Nebyl však kdo, kdo by ho snes.
On zvyk na nic měl, a to byl smrad.
Mýt se?
To on ne.
Měl však rád kost, bral ji sem a tam a dal jí i šat.
Měl ji fakt rád.
Dnes byl fakt chlad a hlad.
Zvládl to však.
Dal si čaj a sněd chléb.
Pro kost dal chléb těž.
Pak spát šel a řek jen: "kost lež,,!
toť vše

Vybrala jsem namátkou
úl s medovou zahrádkou
Z něj včela malá medonosná
co na kytky nos má
vyletěla za svým posláním
však překvapena poznáním
že květ na zástěře babičky
postrádá chuť i vůni
a je vyšitý celičký

Žil byl pes.
A ten měl chuť na chléb.
Pes krad, chléb spad a pes ho chňap.
Mňam řek pes a šel za ves.
A ten pes si řek, že ten chléb je jak bez.
Tak si šel dát škrob a ten škrob byl jak šroub.
A tak si ten pes řek, že už jde zpět.
Jak řek, tak zběh.
Tak si pes řek, že chléb už ne!